Jak skoncovat s přejídáním, aniž byste se musela jakkoliv omezovat a naopak konečně pochopila, jak vaše PŘEJÍDÁNÍ SOUVISÍ s POTLAČENÝM VZTEKEM a případnou rodinnou PŘETVÁŘKOU.

„Ahoj Edi, tak právě jsem doposlouchala tvůj webinář a vůbec nevím, kde bych měla začít… 
Mám pocit, že to je revoluční, to co tady říkáš a MĚ TO ZASE ÚPLNĚ ODPÁLILO! Tak si trošku pošoupni ty chvilky, kdy na mě ještě chodí vlny dojetí…

Jako takhle slyšet, co to se mnou dělalo… Když si na začátku webináře říkala, že: „…to není vaše chyba…“ tak ve mně vyvstal takový ten pocit: Jo a koho jako? Kdo si asi to “žrádlo” dává do úst? No přece ty, ne!!? Tvoje ruka! Jako kdo jiný za to přece může?! A pak je tu přece taky nějaká osobní zodpovědnost, ne (bla, bla, bla)?!!!

No a ke konci toho webináře, mě to úplně… Prostě jsem to procítila! A ne že bych to nevěděla! Vždyť mě je tohle přesně jasné, že ZA TÍM VŠÍM JE NĚCO JINÉHO. Já to právě bytostně cítím a vnímám!!! Že je za tím něco jiného než jen ty kalorie nebo to, že člověk nějak jí. Vždyť dobře víš, že i po tom prožitku v lednu s tebou, mi to bylo nad slunce jasné… Su z toho teď prostě tak lehce odvařená.

Vynořil se mi tam obrovský, nevyjádřený hněv – především z dětství. Ačkoliv se mi to už začíná odkrývat, letos intenzivně cítím, že je to mé téma. Uvědomuji si, kde jsem si v dětství nedovolila vyjádřit svůj hněv, přestože jsem ho potřebovala. Místo toho jsem ho raději potlačila, než abych zranila své rodiče, kteří pro mě byli autoritou. Jako dítě jsem si to zkrátka netroufla, a i když jsem si jako teenager myslela své, stále tam byla určitá úcta. Ale podle mě to není zdravá úcta k rodičům, pokud člověk potlačuje sám sebe!!!

Teď znovu plně cítím, jak obrovskou sílu vztek má. A jak obrovská je to síla, když ji člověk používá vědomě! To je úplně jiné, než když se jí nechá pohltit!!! A to je sakra rozdíl! Je to zkrátka něco úplně jiného! 

Tak Edí – děkuji, děkuji, protože tvoje nadšení, sebejistota, zkušenost a všechno ostatní tvoří tak komplexní balíček, že se chci prostě s tebou pustit do toho půlročního programu! To je přesně moje téma, které chci s tebou prozkoumat! A ta cena, když uvádíš 55 Kč/den, je vlastně jen cena za jedno kafe.

Edí, fakt si napamatuju, kdy jsem se takhle na nějaký program těšila.“